Otevřený dopis "feministkám"

Už dlouho přemýšlím nad tím, jak vyjádřit svůj názor na různé "feministické" kampaně a jejich výsledky, o kterých se dozvídáme z médií. Tenhle dopis si přečte asi jen málokdo, ale zato to budou převážně lidé, kteří mě znají a o to tady jde.

Hned zkraje prozradím, proč feministky v uvozovkách. Budu totiž mluvit o těch "feministkách", které podle mého nesplňují definici toho slova.



Milé "Feministky",

je to nějaká chvíle, co v televizi běží spousta kanálů a na stáncích nalezneme mnoho deníků a magazínů. Nejmasovějším z médií se pak stal všemocný internet, který ovlivňuje převážně mladší ročníky. A ať se kouknu kterýmkoliv směrem, všude jsou na mě blity informace o vaší činnosti, a ty mě serou.

Protože to, co předvádíte, není feminismus.

Nejsem odpůrkyně feminismu, nechci aby ženy musely trávit život u plotny, nemohly volit a pokud by náhodou pracovaly, tak za poloviční plat. Ale milé "Feministky", to co předvádíte vy, mně teda solidně zvedá mandle.

Od kdy je cílem feminismu podřídit si muže? Od kdy máme mít jako ženy výhody? Od kdy máme znevažovat vlastní kulturu debilními opatřeními v oslovování a tvorbě nových slov?

Zneužívání slova feministka je důvod, proč si z vás lidi dělají prdel. Protože jste směšné. Já jsem emancipovaná, nesnáším NESNÁŠÍM, když mě někdo škatulkuje jenom na základě mého pohlaví, nebo vzhledu. Ale když mi muž nabídne pomoc s těžkou taškou, neodmítnu.

A přesto si o mě lidé nemyslí, že jsem podřízená nebo snad méněcenná. Mám pro vás novinku "Feministky".

Ženy a muži nejsou stejní.

Podle všeho je vaším cílem, aby muži a ženy byli jedno. (čehož my ostatní docilujeme sexem) Ale tohle se nikdy nepovede. Tak to prostě je. Nemůžete ignorovat realitu a jít proti milionům let evoluce a tisícům let historického vývoje zároveň.

Rovnoprávnost je, když mají muži i ženy volební právo.
Rovnoprávnost je, když má názor ženy stejnou hodnotu, jako názor muže.
Rovnoprávnost je, když dostanou žena i muž za stejně odvedenou práci, stejně zaplaceno.

Rovnoprávnost není to, když místo oslovení "učitelé a žáci", začneme používat "vyučující a studující".
Rovnoprávností dokonce není ani to, když muž i žena táhnou stejně těžké věci, když je jeden z nich slabší.
A ani zdaleka se nedá za rovnoprávnost považovat to, že žena se dostane na nějakou pozici jen na základě toho, že je žena (a my tady ještě žádný nemáme a to by si o nás mohli myslet, že diskriminujeme). Tomu se říká pozitivní diskriminace.

Nesnažte se prosím prosazovat tyhle kraviny, jenom se tím samy shazujete a odvádíte pozornost od toho důležitého.
Vytváříte si špatné jméno, a když už byste teoreticky narazily na vážný problém, nikdo vám nebude věnovat pozornost. Protože vy většinou melete blbosti.

Je to jako s tím voláním o pomoc. Znáte to, z takových těch poučných filmečků pro děti. Jak si nějaké dítě pořád hraje, že se topí a pak když se opravdu topí, tak mu nikdo nepomůže.

Ne, nevadí mi, když mě muž pustí do dveří, ani když mi pomůže do kabátu. Polichotí mi to. Svoji roli ženy si totiž užívám. Ale vadí mi, když mi někdo nechce půjčit do ruky mapu, i když mu tvrdím, že se v nich vyznám (ale ty jsi přece holka, ne...).
Nevadí mi, že se moje pozice v práci jmenuje garant (a ne garantka), ale vadí mi když jsme se s paní na personálním bavily o prémiích a já jsem jenom poznamenala, že kolega měl větší, což ona okomentovala slovy: "tak je to chlap, že". Ne přátelé, on měl jenom lepší výsledky.


Jsem feministka. Opravdu. Jsem emancipovaná, ale na rozdíl od vás respektuji naši různorodost.

"Feministky", zkuste to taky. Pokoušejte se o rovnoprávnost, ale respektujte ten jednoduchý fakt, že muži a ženy prostě jsou jiní. A vždycky budou.

Vaše Královna bitche