O fotbale, a vůbec

Jak možná někteří víte, mám ráda americký fotbal. Zatímco na střední škole jsem si o hráčích s přehledem myslela, že to je banda "buzerantů", dneska mám na věc docela jiný názor. (Svůj lví podíl by na tom mohla mít ta skutečnost, že jsem si jednoho hráče vzala ;-)) Je vtipné, jak je člověk schopný v takovém tom telecím věku tak rychle soudit.

O víkendu se odehrálo semifinále americké ligy; NFL. O jednom ze dvou zápasů byl napsán moc pěkný článek, tady. Vypíchla bych větu: "Tomuto sportu musíte přijít na chuť, pak je to jak droga.", protože přesně americký fotbal vystihuje. Pokud tomu sportu nerozumíte, ze zápasu toho moc nemáte a v některých případech ani nevíte, kde je míč. Jak na mě působily asi první tři, čtyři zápasy docela přesně ukazuje tohle video.

Byť se to nezdá, tenhle fotbal má hromadu pravidel a není jenom o brutalitě a mlácení lidí. Existuje nepřeberné množství herních situací a ve spoustě z nich je zakázáno jít do kontaktu s protihráčem. Záleží na tolika věcech. S pověstí jakou mají Američané ohledně svého intelektu je až s podivem, že tak složitý sport, jakým americký fotbal je, je tak masově oblíbený. Když to porovnám s evropským fotbalem - kopanou, kde je složitá jedna jediná situace (ofsajd - blé, hrozné slovo takhle česky), zatímco americký fotbal má takových situací opravdu velké množství a i v české lize se pro ně používají originální anglické názvy. To asi aby to měl člověk ze startu zajímavější.

Co se mi na tomhle sportu vyloženě líbí, je ta týmovost, kde je každý hráč na každé pozici důležitý. A jedna hvězda celý tým nezachrání.
Líbí se mi ta různorodost. Když se podívám do historie NFL a Super Bowlu, tak vidím, že tam není žádný tým, který by lize kraloval po výrazně delší období. Stejný tým vyhrál Super Bowl maximálně dvakrát v řadě. A tým, který jeden rok v lize nepředvedl bůhvíjaký výkon, může následující sezónu zazářit a dostat se do play off, nebo dokonce celou ligu vyhrát.
A líbí se mi, že může být zápas rozhodnut v posledních vteřinách, skoro jako v nějakém americkém filmu. Je to prostě drámo.

Odpůrci tohoto sportu se většinou rekrutují z řad lidí, kteří mu ani nedali šanci. (Řadí se tak po bok mého šestnáctiletého já.) Některým lidem dokonce vadí, že se tento sport odvažuje jmenovat fotbal. Dle mého názoru je to asi ten nejhloupější argument, jaký proti tomuhle sportu dokážete vymyslet. Tolik milovaná kopaná, tedy evropský fotbal (hráči toho amerického označovaný také jako soccer) vznikl ze stejného sportu jako ragby. Ragby by se jmenovalo fotbal, kdyby kolem jeho vzniku nebyly ty roztržky, jaké kolem byly. První asociace se ostatně jmenovala Rugby Football Union. A z ragby vznikl americký fotbal, víme?
Neříkám, že se ten sport musí nutně líbit každému. Jenom jsem alergická na předsudky a argumenty jak ze základní školy.

2. února si zarezervujte místo v nějakém sportbaru, sežeňte kamaráda, který tomu sportu rozumí, nebo se prostě přidejte k někomu cizímu.
Uvidíte, že s porozuměním přijde i láska.

Jak ušetřit na miminu aneb 4 pravidla spořivého nákupu

Slovo mimino zní hrozně, já vím. Ale tak nějak to odpovídá tomu nejdůležitějšímu pravidlu, kterým je zapotřebí se řídit - nepodléhat emocím při shánění věcí.

Na prcka se těšíme, o tom žádná. A bude to náš poklad a tak vůbec. Neznamená to ale, že budu bezhlavě kupovat jenom nové, nejlépe nejdražší věci na trhu, protože přece nebudu na miminku šetřit.

Ale hovno. Budu šetřit, protože kdybych nešetřila, tak bychom taky nemuseli mít příští měsíc co jíst. Ne, nebudu vytahovat věci z popelnice. Ale je zkrátka třeba použít rozum. (Například si ale nemyslím, že pro kvalitní vývoj potřebuje dítě kočárek za 40 000 Kč / věděli jste, že takové věci jsou běžně k dostání?)

Tak, jaká jsou pravidla?

1. Nepodléhat panice (ááá, nemám tohle a tamto a musím to rychle koupit, hned jak to uvidím)

2. Nepodléhat emocím (je to to nejlepší a holky na mimáči říkaly, že levnější by pro dítě pořídila leda krkavčí matka!)

3. Použít rozum (tady píšou kyblík na plínky; 500 Kč, tenhle kyblík stojí 99 Kč, vypadá stejně, akorát u něho nepíšou, že je na plínky....)

4. Použít internet (látkové pleny v ČR za troj- a vícenásobné ceny než na západě? Pojď na mou hruď e-bayi!)

Téměř vše, co bude prcek mít, bude poděděné nebo second hand-neplést si s nekvalitní, nebo zničené.
Co bude nové, bude dar.
Co bude nové a nebude dar, bude výhodný nákup ze zahraničí.

Asi tady časem napíšu několik konkrétních nákupů a tipů, ale to až budu mít pořízeno všechno, co potřebuju.

Na pólu

Na Zemi máme póly dva. Jak už to tak bývá, póly jsou většinou přímo proti sobě postavené, vzájemně si odporující, či prostě na opačných koncích spektra. Nebudu tady ale mluvit o fyzice nebo geografii, jako spíš o takovém společenském fenoménu, se kterým se teď často setkávám. Jde totiž o zastávání nějakého názoru.

Jak víte, nadcházející doba ve mně vyvolává nějaké ty strachy a jako zodpovědný člověk si o daném tématu ráda zjistím co možná nejvíc. Jsem ten typ, co chce být informovaný, než něco udělá. Takže u léků čtu příbalové letáky a tak. Dnešní doba ale trpí na něco úplně jiného než nedostatek informací. Internet je zlo, na kterém je informací naopak příliš mnoho, ně vždy se dají spolehlivě ověřit a často se jedna informace rozšiřuje jako virus. Když je půlka internetu zaplavená nějakou událostí, nabydete dojmu, že je daná věc hrozně častá. Po chvilce pátrání se nicméně dá často zjistit, že všechny tyhle události pocházejí z jednoho zdroje, jednoho článku a že informace se rozcházejí jenom díky překladu nebo invenci přepisovače. Navíc, gůgl ví, co máme rádi, takže nám přednostně nabízí to, co máme rádi, že.