tag:blogger.com,1999:blog-54851286946071355632024-02-08T06:16:29.002+01:00pletu si bitchMaria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.comBlogger56125tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-2270195346466689122014-09-29T21:59:00.003+02:002014-09-29T22:03:16.174+02:00Marketing pro ezoteriky<div style="text-align: left;">
Dneska jsem se docela pobavila. Vlastně docela dost.</div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
Nachomýtla jsem se k tomu, že trošku pomáhám s propagací <a href="https://www.facebook.com/events/1456699037923386/?source=1" target="_blank">akce</a>, na které vystoupí Jaroslav Dušek, Jan Budař, Radmila Telváková a Michal Roškaňuk. Jde částečně o improvizační divadlo, částečně o povídání, přednášku... Já si vlastně nejsem úplně jistá, o čem to bude, a jak to bude probíhat (a ani to není moc můj šálek kávy), ale co vím je, že to bude teď v sobotu a je tam přihlášeno málo lidí.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Propagace téhle velké věci se moc nepovedla a v organizačním týmu je někdo mně blízký, tak prostě pomáhám. Rozhodla jsem se napřít svoje síly do dvou kanálů.<br />
<br />
Ulice - roznesení letáčků a plakátů kam jen to bude možné - kavárny, čajovny, knihovny, knihkupectví, family pointy, prodejny zdravé výživy apod.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
Internet - našla jsem si různé skupiny, kde by mohli být lidi z cílovky (ezoterika, psychologie, sebezlepšování apod) a tam akci inzerovala. Nejen na Facebooku, ale třeba i na webu Modrý koník. Rozhodla jsem se najít přímo nějaké weby a komunity, kam bych tuhle akci mohla taky hodit. Jako první mě napadly stránky osud.cz, protože prostě nic jiného neznám. A tady jsem narazila.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
Našla jsem seznam akcí a u něj kouzelné tlačítko "Nová akce". Klikla jsem, ale web mě informoval, že nemám dostatečný počet kreditů pro přidání akce. A pro inzerci akce je jich zapotřebí 5. (Já mám samozřejmě 0). Tak jsem si řekla, že zjistím, jak se takové kredity získají.<br />
<br />
Nejsem v tom sběhlá. Myslela jsem, že kredity se sbírají třeba tím, že píšete články. Nebo komentáři. Nebo třeba meditací a posíláním prány Velmistrovi tajných učení. Ne přátelé, za kredity se platí.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3LbKwm4ZIPFdSETBqkHPe3jcumrm2b_nTqWOdTe_JT6MqKx543GL9rnJjoc-8TEl6jril1jxhaSUrMMMj7VJgpKbQ8OEtYWLCewEvvIBm_SDN4sgjBozyVCNgiIoLUKln3sdtKQOIixw1/s1600/kredity.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3LbKwm4ZIPFdSETBqkHPe3jcumrm2b_nTqWOdTe_JT6MqKx543GL9rnJjoc-8TEl6jril1jxhaSUrMMMj7VJgpKbQ8OEtYWLCewEvvIBm_SDN4sgjBozyVCNgiIoLUKln3sdtKQOIixw1/s1600/kredity.png" height="132" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibvX2eIVssLqscme5nXVFjr_GCn9XkiQnEhxKiHjsPH-uF_uWiozMq28seWkcpboWUrmH975kSV6IsuN-nNf5slf7vE1ElMlU4dOF-4dKyOqQ8AyE-KQb1DItP6VyZHZzZxHElq8tT39DC/s1600/kreid.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><br /></a></div>
Tady končí má pouť, chtěla jsem pomoct, ale peníze do toho vkládat nebudu. Moment, moment! Tady se píše "zdarma" a to zní moc dobře! Pomůžu a neutratím a to je přece boží! 100 kreditů zdarma jsem tedy objednala a napjatě čekala, co přijde. Přišel e-mail.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibvX2eIVssLqscme5nXVFjr_GCn9XkiQnEhxKiHjsPH-uF_uWiozMq28seWkcpboWUrmH975kSV6IsuN-nNf5slf7vE1ElMlU4dOF-4dKyOqQ8AyE-KQb1DItP6VyZHZzZxHElq8tT39DC/s1600/kreid.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibvX2eIVssLqscme5nXVFjr_GCn9XkiQnEhxKiHjsPH-uF_uWiozMq28seWkcpboWUrmH975kSV6IsuN-nNf5slf7vE1ElMlU4dOF-4dKyOqQ8AyE-KQb1DItP6VyZHZzZxHElq8tT39DC/s1600/kreid.png" height="180" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
Já jako nechci slevu zadarmo, ale fakt by nestačilo, kdybych poslala tu pránu?<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEip4qpF2ZK8FQ22YELuEzY4moAjvmIBdKsPHzaG_h4oxsGz5U7YaDCOEgmmXjgMcGk4K3ez4fghd33QVZzfUJm03WA_cj04VGDhWTv3vFTmgCynncSORhgVEU5EVyyXDLpox535KIz4DD_0/s1600/nov%C3%A1.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><br /></a></div>
Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-21861535904036225732014-03-22T21:42:00.001+01:002014-03-23T18:49:56.431+01:00A sen o přirozeném porodu odplouvá v dálMožná jsem titulkem prozradila až příliš, ale vezměme to pěkně po pořádku. <br />
Těhotenství bylo fajn, ale 42 týdnů už je na jednoho moc. V úterý
4.3. mi doktor na kontrole řekl, že porodní cesty zatím nic moc, ve
čtvrtek další kontrola a pokud se dole aspoň něco pohne, tak v pátek už
rovnou na vyvolání. Byla jsem už 6 dní po termínu a vyvolání jsem se
chtěla opravdu vyhnout. Rozhodla jsem se, že tomu pořádně pomůžu a ve
středu se na to vrhla.<br />
Plán č. 1 - běhání a skákání ze schodů. Po třetím kolečku, kdy jsem v
druhém patře potkávala téhož souseda, jsem si už připadala jako blb.
Schody jsem zavrhla jako neproduktivní a po vzoru švagrové jsem se vrhla
na úklid.<br />
Plán č. 2 - úklid lodžie. Nějakým záhadným způsobem se naše velká
lodžie přes zimu hrozně zabordelila (samozřejmě úplně sama :-)).
Sloužila jako odkladiště všeho možného a já se tomu rozhodla udělat
přítrž. Uklízení, ohýbání a zvedání mi zabralo asi hodinu a půl.<br />
Plán č.3 - dloooouhá procházka. Zašla jsem si za mužem do práce, za kamarádkou, oběhla galanterku a dva sběrné dvory.<br />
Plán č. 4 - horká vana<br />
Sečteno a podtrženo, na konci dne jsem byla patřičně vyfluslá.
Neuvěřitelné se ale stalo skutečností a sotva jsem si lehla, ucítila
jsem, jak ze mě něco jde. Hlenová zátka. Volejte sláva a tři dny se
radujte!<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Druhý den ráno začaly kontrakce. Zatím ne úplně pravidelně, měřila
jsem je pomocí Contraction Timer (super aplikace pro Android) a
těšila se na kontrolu, kterou jsem měla v 11:00. Na kontrole mě napojili
na ktg a z mašinky vyjížděly nádherně čitelné kopce přesně po šesti
minutách. Po hodině na monitoru mi doktor nabídl, že můžu v porodnici
klidně zůstat. Já jsem se ale ještě chtěla stavit domů, dobalit,
domluvit se s mužem a tak. Navíc jsem si říkala, že čím dýl budu doma,
tím kratší dobu strávím před porodem v porodnici. Takže jsem dojela
domů, zavolala manželovi, dobalila tašku a ještě jsme si udělali nějaké
chleby se šunkou.<br />
Kontrakce sílily a intervaly se zkracovaly, ve tři hodiny odpoledne
jsem naznala, že teda už jedem. Při cestě do auta mě jedna chytla
uprostřed chodníku, musela jsem se zastavit a vydýchat opřená o muže.
Nějaká paní nás musela obejít, což se neobešlo bez komentáře: "to tady
musíte zabrat celej chodník!?". To mě pobavilo, i když v tom okamžiku
jsem jí z gustem poslala někam.<br />
V porodnici jsem muže odložila před sálem a já šla na příjem. Podle
všeho to většinou trvá kolem půl hodiny. Když uběhla hodina a půl
monitorování a několik vyšetření, u kterých se ukázalo, že jsem otevřená
tak na jeden prst, tak už jsem musela jednu PA poprosit, aby se šla na
manžela podívat, jestli neleží na zemi skolen infarktem. Asi vypadal
bledě, protože mu dovolili zajít za mnou. :-)<br />
Ale zpátky k porodu, nález nepostupující, od rána vlastně žádná
změna, kontrakce po pěti minutách už několik hodin. Nabídli mi injekci
proti bolesti a buď jet zpátky dom, nebo si už jít lehnout na
šestinedělí. Tak jsem si zvolila, že raději zůstanu a manžela jsem
poslala domů. Dostala jsem supr nový ktg monitor jménem Monica, který
posílal informace přes bluetooth, takže jsem mohla kotrakce trávit v
jaké poloze jsem chtěla. Po hodině na pokoji, kdy bych neměla pocit, že
by injekce nějak extra zabrala, jsem šla zase na sál na kontrolu. A
tentokrát si mě tam už nechali, i když nález nebyl nic moc. S PA jsme se
dohodly na klystýru s tím, že se to tím třeba trochu rozjede. Dostala
jsem tedy klystýr a čekala na to mučení, o kterém jsem už tolikrát
četla. Nic hrozného se nekonalo, jenom jsem po asi osmi minutách šíleně
ztrestala záchod.<br />
Zavolala jsem muži, ať přijede. Bylo kolem 20:00. Uběhl ještě nějaký
čas a kontroly ukázaly, že se dole stále nic neděje. Pak se mě PA
zeptala, jestli jsem náhodou neměla nějaký zákrok na čípku. Ano měla,
před třemi lety jsem byla na konizaci. (Samozřejmě, že jsem to asi
tisíckrát hlásila a je to napsané ve všech papírech) Na to PA
prohlásila, že už se s tím setkala, že když je dobře provedená konizace,
tak je čípek jedna velká jizva a nezměkne a nespolupracuje. A že tomu
budeme asi muset pomoct. (všechno si pamatuju moc dobře, ale mám bordel v
časech). Zkrátka a dobře, za nějakou dobu mi navrhla epidurál, aby se
to rozjelo a abych si odpočala. Souhlasila jsem a dostala jsem infuzi na
zavodnění. Následně dorazila sympatická anestezioložka se super
sestřičkou, takovou "mámou". Anestezioložka mi na první pokus napíchla
cévu. Moc se mi omlouvala, že se to bohužel stává a napíchne mě znovu,
někde jinde. Na druhý pokus mi napíchla jinou cévu, prohlásila, že
takový záda teda ještě neviděla a zavolala si zkušenějšího kolegu, aby
mi ten epidurál píchl on. Do třetice všeho dobrého to vyšlo, epidurál
zabral a já zabrala taky, asi na čtyřicet minut. Pak přišla PA,
zkontrolovala mě a prohlásila, že se nám to (konečně!) trochu pohlo. Ale
že by doporučila prasknout vodu, protože sice se pohnul nález ale
rozhodily se kontrakce. Prasknutí vody jsem moc nechtěla, tak mi dala
ještě čas. Za nějakou dobu se vrátila a já už byla rozhodnutá tu vodu
prasknout. Stalo se a zase se to rozjelo. (Udělalo se mi špatně a těch
pár chlebů od oběda a půlka tabulky čokolády skončily v umyvadle) Pořád
to ale nebylo dost, epidurál už začínal vyprchávat. Návrh na další
postup zněl: další dávka epidurálu a oxytocin k tomu. Souhlasila jsem a
tak se i stalo. S oxytocinem se to pěkně rozjelo, po asi dvaceti
minutách nález poskočil na 6 cm. PA mi řekla, ať si lehnu na bok, ať
dorotuje hlavička. Po asi třech kontrakcích na boku jsem ucítila tlak na
konečník. Nález - 8cm. "Tak maminko, buď ležte na boku, nebo si
choďte." Zvolila jsem chůzi a přežila několik fakt hrozných nutkání
tlačit. Další kontrola a prý že můžeme rodit!<br />
Ležela jsem na boku, ale místo toho, abych s první kontrakcí
zatlačila, tak jsem se pozvracela. S další kontrakcí už došlo i na
tlačení, ale místo miminka ze mě vyšla akorát moč. Po další kontrakci
jsem pochopila, že na boku to není pro mě a změnili jsme polohu na záda.
V tomhle klubíčku jsem to ještě několikrát zkusila, ale sama jsem
cítila, že mi to nejde a ztrácela jsem už sílu. Přišla druhá PA, pomoct
mi zatlačením na břicho. Manžela z toho pohledu málem omylo, prý to
vypadalo hodně drasticky, ale mě to neuvěřitelně pomáhalo. Ale stále to
nebylo dost. Došlo k nástřihu, povedlo se mi vytlačit hlavičku, ale
jenom po nos, PA musela prcka ručně povytáhnout a pak... pak už jen
neuvěřitelná úleva, teplý uzlíček na břiše a zjištění, že je to kluk.<br />
Po převážení a přeměření se ukázalo, proč to stálo tolik práce, Bartoloměj, narozen 7.3. v 5:22, měl krásných 4310g a 53cm.<br />
Na boxu jsem strávila ještě asi tři hodiny, ale stejně mi to
nepomohlo a nakonec mě vezli na šestinedělí úplně mimo na lůžku. Ale co
budu povídat, konec je u všech zápisků z porodu stejný - stálo to za to!<br />
<br />
Mimochodem, je možné, že věci proběhly jinak, nebo v jiném pořadí. Podle toho co říkal muž, tak si některé věci pamatuju blbě, ale co už. Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-84479621282638380622014-01-20T20:02:00.002+01:002014-01-23T11:22:23.223+01:00O fotbale, a vůbecJak možná někteří víte, mám ráda americký fotbal. Zatímco na střední škole jsem si o hráčích s přehledem myslela, že to je banda "buzerantů", dneska mám na věc docela jiný názor. (Svůj lví podíl by na tom mohla mít ta skutečnost, že jsem si jednoho hráče vzala ;-)) Je vtipné, jak je člověk schopný v takovém tom telecím věku tak rychle soudit.<br />
<br />
O víkendu se odehrálo semifinále americké ligy; NFL. O jednom ze dvou zápasů byl napsán moc pěkný článek, <a href="http://sport.ihned.cz/ostatni-sporty/c1-61586790-nfl-si-udelela-snovou-reklamu-na-super-bowl-a-ukazala-proc-ji-svet-prichazi-na-chut" target="_blank">tady</a>. Vypíchla bych větu: "Tomuto sportu musíte přijít na chuť, pak je to jak droga.", protože přesně americký fotbal vystihuje. Pokud tomu sportu nerozumíte, ze zápasu toho moc nemáte a v některých případech ani nevíte, kde je míč. Jak na mě působily asi první tři, čtyři zápasy docela přesně ukazuje <a href="https://www.youtube.com/watch?v=HW4J-RiCZ2Q" target="_blank">tohle video</a>. <br />
<br />
Byť se to nezdá, tenhle fotbal má hromadu pravidel a není jenom o brutalitě a mlácení lidí. Existuje nepřeberné množství herních situací a ve spoustě z nich je zakázáno jít do kontaktu s protihráčem. Záleží na tolika věcech. S pověstí jakou mají Američané ohledně svého intelektu je až s podivem, že tak složitý sport, jakým americký fotbal je, je tak masově oblíbený. Když to porovnám s evropským fotbalem - kopanou, kde je složitá jedna jediná situace (ofsajd - blé, hrozné slovo takhle česky), zatímco americký fotbal má takových situací opravdu velké množství a i v české lize se pro ně používají originální anglické názvy. To asi aby to měl člověk ze startu zajímavější.<br />
<br />
Co se mi na tomhle sportu vyloženě líbí, je ta týmovost, kde je každý hráč na každé pozici důležitý. A jedna hvězda celý tým nezachrání.<br />
Líbí se mi ta různorodost. Když se podívám do historie NFL a Super Bowlu, tak vidím, že tam není žádný tým, který by lize kraloval po výrazně delší období. Stejný tým vyhrál Super Bowl maximálně dvakrát v řadě. A tým, který jeden rok v lize nepředvedl bůhvíjaký výkon, může následující sezónu zazářit a dostat se do play off, nebo dokonce celou ligu vyhrát. <br />
A líbí se mi, že může být zápas rozhodnut v posledních vteřinách, skoro jako v nějakém americkém filmu. Je to prostě drámo.<br />
<br />
Odpůrci tohoto sportu se většinou rekrutují z řad lidí, kteří mu ani nedali šanci. (Řadí se tak po bok mého šestnáctiletého já.) Některým lidem dokonce vadí, že se tento sport odvažuje jmenovat fotbal. Dle mého názoru je to asi ten nejhloupější argument, jaký proti tomuhle sportu dokážete vymyslet. Tolik milovaná kopaná, tedy evropský fotbal (hráči toho amerického označovaný také jako soccer) vznikl ze stejného sportu jako ragby. Ragby by se jmenovalo fotbal, kdyby kolem jeho vzniku nebyly ty roztržky, jaké kolem byly. První asociace se ostatně jmenovala <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Rugby_Football_Union" target="_blank">Rugby Football Union</a>. A z ragby vznikl americký fotbal, víme?<br />
Neříkám, že se ten sport musí nutně líbit každému. Jenom jsem alergická na předsudky a argumenty jak ze základní školy.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://static.nfl.com/static/content/public/photo/2014/01/19/0ap2000000315547.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://static.nfl.com/static/content/public/photo/2014/01/19/0ap2000000315547.jpg" height="180" width="320" /></a></div>
2. února si zarezervujte místo v nějakém sportbaru, sežeňte kamaráda, který tomu sportu rozumí, nebo se prostě přidejte k někomu cizímu.<br />
Uvidíte, že s porozuměním přijde i láska. Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-7998826883726717042014-01-12T23:11:00.000+01:002014-01-13T08:34:02.177+01:00Jak ušetřit na miminu aneb 4 pravidla spořivého nákupuSlovo mimino zní hrozně, já vím. Ale tak nějak to odpovídá tomu nejdůležitějšímu pravidlu, kterým je zapotřebí se řídit - nepodléhat emocím při shánění věcí.<br />
<br />
Na prcka se těšíme, o tom žádná. A bude to náš poklad a tak vůbec. Neznamená to ale, že budu bezhlavě kupovat jenom nové, nejlépe nejdražší věci na trhu, protože přece nebudu na miminku šetřit.<br />
<br />
Ale hovno. Budu šetřit, protože kdybych nešetřila, tak bychom taky nemuseli mít příští měsíc co jíst. Ne, nebudu vytahovat věci z popelnice. Ale je zkrátka třeba použít rozum. (<i>Například si ale nemyslím, že pro kvalitní vývoj potřebuje dítě kočárek za 40 000 Kč / věděli jste, že takové věci jsou běžně k dostání?</i>)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://25.media.tumblr.com/tumblr_l55caogp4V1qbu72oo1_500.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://25.media.tumblr.com/tumblr_l55caogp4V1qbu72oo1_500.png" width="274" /></a></div>
Tak, jaká jsou pravidla?<br />
<br />
1. Nepodléhat panice <i>(ááá, nemám tohle a tamto a musím to rychle koupit, hned jak to uvidím)</i><br />
<br />
2. Nepodléhat emocím (<i>je to to nejlepší a holky na mimáči říkaly, že levnější by pro dítě pořídila leda krkavčí matka!</i>)<br />
<br />
3. Použít rozum (<i>tady píšou kyblík na plínky; 500 Kč, tenhle kyblík stojí 99 Kč, vypadá stejně, akorát u něho nepíšou, že je na plínky....</i>)<br />
<br />
4. Použít internet (<i>látkové pleny v ČR za troj- a vícenásobné ceny než na západě? Pojď na mou hruď e-bayi!</i>)<br />
<br />
Téměř vše, co bude prcek mít, bude poděděné nebo second hand-neplést si s nekvalitní, nebo zničené.<br />
Co bude nové, bude dar.<br />
Co bude nové a nebude dar, bude výhodný nákup ze zahraničí.<br />
<br />
Asi tady časem napíšu několik konkrétních nákupů a tipů, ale to až budu mít pořízeno všechno, co potřebuju.<br />
<br />
<br />Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-75624123463941802612013-12-09T14:32:00.001+01:002013-12-09T14:32:49.680+01:00Na póluNa Zemi máme póly dva. Jak už to tak bývá, póly jsou většinou přímo proti sobě postavené, vzájemně si odporující, či prostě na opačných koncích spektra. Nebudu tady ale mluvit o fyzice nebo geografii, jako spíš o takovém společenském fenoménu, se kterým se teď často setkávám. Jde totiž o zastávání nějakého názoru.<br />
<br />
Jak víte, nadcházející doba ve mně vyvolává nějaké ty strachy a jako zodpovědný člověk si o daném tématu ráda zjistím co možná nejvíc. Jsem ten typ, co chce být informovaný, než něco udělá. Takže u léků čtu příbalové letáky a tak. Dnešní doba ale trpí na něco úplně jiného než nedostatek informací. Internet je zlo, na kterém je informací naopak příliš mnoho, ně vždy se dají spolehlivě ověřit a často se jedna informace rozšiřuje jako virus. Když je půlka internetu zaplavená nějakou událostí, nabydete dojmu, že je daná věc hrozně častá. Po chvilce pátrání se nicméně dá často zjistit, že všechny tyhle události pocházejí z jednoho zdroje, jednoho článku a že informace se rozcházejí jenom díky překladu nebo invenci přepisovače. Navíc, gůgl ví, co máme rádi, takže nám přednostně nabízí to, co máme rádi, že.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Takže, s nadcházejícím obdobím mateřství jsem se vydala do těch uslintaných a emotivních vod internetu, ze kterých skoro není návratu. A čím víc o tom čtu a mluvím a zjišťuju, tím víc pozoruju jednu věc. Šílený extremismus.<br />
<br />
Jste buď eko-bio-ezo-víla nebo konzumní zaslepený satan. Nic. Mezi. Tím.<br />
<br />
Pokud chcete pro dítě látkové pleny, neměli byste používat jednorázově nic. Ani vlhčené ubrousky, ni dámské vložky, ni tampony. Na praní si vyrobíte prací sliz, jídlo pěstujete na zahrádce, děti nenaočkujete a antikoncepci řešíte podle plodných dní. Jo a porody samozřejmě jedině doma,<br />
<br />
Naopak pokud jste konzumní satan, kupujete vše jen na jedno použití a rozhodně netřídíte odpad. Dětem necháte dát všechna dostupná očkování a kdyby to šlo, tak ještě když jsou v děloze. Jídlo ve velkém nakupujete v hypermarketech a ve velkém jej pak vyhazujete do koše.<br />
<br />
Že to tak není? Já vím, že ne. Bohužel je to ale tak, že čím blíže jsou lidé k jednomu z uvedených pólů, tím více se projevují a tím více jsou vidět. Já jsem na té ose spíše blíž kategorii satan než víla. Ale jsem zároveň skeptik. Takže jsem skeptická i vůči moderním věcem ze západu. A ejhle, nastává problém. Do jaké kategorie mě zařadit? Pro některé jsem najednou lesana, když se rozhodnu používat látkové plínky. Ale v obchodě s látkovými plenami jsem na tváři jinak milé prodavačky viděla šokovaný výraz, když jsem jí řekla, že jako "vocaď-pocaď". Že nemám v plánu používat látkové pleny na cestování a podobně. Stejně jsem se setkala se zamračeným výrazem, když jsem prohlásila, že si chci něco zjistit o očkování, než jej nechám prckovi dát. Najednou se z jedné strany lidé ptají, jestli chci, aby mi dítě umřelo na černý kašel a na druhé straně alternativci mluví o autismu (Toto prosím přede mnou nevyslovujte nahlas, hrozí reální nebezpečí utržení hlavy. Té vaší. Mnou.) Ale já chci být jen informovaná! A na základě těch informací se chci rozhodnout. Nechci podléhat tomu, jak jsou věci zvykem, chci konat tak, jak to podle mě dává smysl.<br />
<br />
To, že se lidi chovají tak, jak se v dané společnosti patří, je ale normální. V některých případech bohužel. Takže děláme věci tak, abychom zapadli do naší sociální bubliny. Děláme věci z přesvědčení. A zavíráme oči před jinými argumenty a názory, protože naše rozhodnutí plynou z víry a ne rozumu. Bohužel, plynou z víry i v případech, které by s ní neměly mít nic společného.Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-41697388077226232502013-11-18T08:31:00.000+01:002013-11-18T08:31:02.462+01:00Strachy Strach - hnací motor přežití a evoluce. Emoce a instinkt. Moje strachy se tak nějak začaly měnit.<br />
<br />
Přiznám se, že už se tak moc nebojím, že něco podělám v práci. Ale čeho se bojím, je budoucnost počínající druhou půlkou února. Jak jistě tušíte, někdy v té době se má narodit prcek.<br />
Zvládnem to? Finančně? Zvládnem o prcka pečovat? A co pak...výchova, jiné starosti. Budu hodná, ale zároveň přísná a spravedlivá, jak jsem si to vysnila? Nebo budeme mít rozmazleného fracka?<br />
Bude miminko zdravé? V pořádku?<br />
<br />
Než mrknu, bude chodit do školky, pak základka. Než se ohlídnu, zkusí chlast, cigarety a drogy. Bude s někým chodit, půjde na výšku a nakonec bude mít vlastní děti.<br />
<br />
Asi Vám musím připadat šílená, když si vezmete, že mám to mimčo teprv v břichu, ale já si nemůžu pomoct. Třeba tyhle strachy odezní, až to přijde. A nebudu mít "čas na blbosti". Třeba to bude ještě horší. Ale stejně se svým způsobem těším.Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-90127643343450582862013-11-11T09:43:00.003+01:002013-11-11T09:46:37.962+01:00Chraň bližního svého<i>Sousedka </i>odnaproti je hodně stará paní. A když říkám stará, myslím tím někoho, kdo randil zhruba v době, kdy se teprv tvořilo hnědé uhlí. Paní <i>Sousedka </i>v tomhle domě bydlí od jeho postavení někdy v roce 1928.<br />
<br />
S jejím stářím se váže několik zábavných historek, protože, co si budeme povídat, paměť už jí úplně neslouží. V tomhle bytě už bydlíme dobře půl roku a paní je stále a znovu překvapená, že se potkáváme. Už se stalo, že jsme se potkaly, popovídaly si, já se jí představila a o dvě hodiny proběhlo totéž znovu.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Včera jsme slyšeli na chodbě hlasitý hovor. Nebývá to zvykem. U sousedky jsme si zatím nevšimli jediné návštěvy, a tak jsem se šla podívat ke dveřím, co se děje. Byl tam nějaký starší pán (tak kolem 70 let, takže vedle <i>Sousedky </i>úplný cucák) a podával <i>Sousedce </i>nějaký papír. Vypadalo to jako nějaký formulář. Přesně toho jsem se bála, a proto jsem se zaposlouchala pečlivě do toho, co pán říká. Po pěti minutách jsem zjistila, že se znají a že jde o nějakou rodinnou záležitost. S klidným svědomím jsem si šla sednout zpátky na gauč.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpqz1aKbySM6Ii3w5KZh3HtlN0Y6wIZiIOX6Mdgl1sUw52qUlwH5d_7vXHfeeh3g2ez6vB_KHAkj-yRIDlkMkez9Kch-pYbQgFTB5ixTXkwuQdbFkgxHOEnf0zQvJWZCC-LILLscjAF7qF/s1600/225735_1069492615518_2390583_n.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpqz1aKbySM6Ii3w5KZh3HtlN0Y6wIZiIOX6Mdgl1sUw52qUlwH5d_7vXHfeeh3g2ez6vB_KHAkj-yRIDlkMkez9Kch-pYbQgFTB5ixTXkwuQdbFkgxHOEnf0zQvJWZCC-LILLscjAF7qF/s320/225735_1069492615518_2390583_n.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
Pán vešel do bytu a na chodbě se rozhostil zase klid. Ten ale vydržel pouze pár minut, než vylezla jiná sousedka a zaklepala na naši paní <i>Sousedku</i>, aby se přeptala, co to je za pána, a jestli je všechno v pořádku. Když jsem tohle uslyšela, zahřálo mě to.<br />
<br />
Někdy mám pocit, jako by se svěz zbláznil. Čtu všechny ty dobře prodávající zprávy, potkávám zamračené lidi. Srážím se s nevychovanci a bezohlednými tupci. Vztekám se, a je mi do breku nad zprávami o podvedených seniorech a hyenách co na zranitelných lidech vydělávají. Čtu o tom, jak jsou lidé slepí k problémům jiných a bojí se pomoci.<br />
<br />
Člověka často všechny ty negativní věci nutí přemýšlet nad tím, zda to má ještě cenu. Zda má smysl se snažit a pomáhat. Být vychovaný a milý, zajímat se o své okolí. Co zmůže jeden proti té obrovské přesile?<br />
<br />
Včerejší zkušenost mě přesvědčila, že ještě není všem dnům konec. Nejsem v tom sama a je to fajn pocit.Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-36439759549824685632013-11-05T12:37:00.000+01:002013-11-05T12:37:25.111+01:00"Poezie"Na <i>fejsbuku </i>mám <i>olajkovanou </i>stránku HateFree Culture. Někdy jsou tam na můj vkus až trochu moc sluníčkoví, ale přesto si to tam ráda čtu.<br />
<br />
Tuhle postovali odkaz ze serveru romea.cz, o "básni plné zoufalství od spisovatelky Eliášové, která v ní promlouvá k situaci na severu Čech" (báseň vznikla v dob po tzv. Šluknovských útocích).<br />
<br />
Jsem si docela jistá, že to zoufalství nebylo myšleno jako popis úrovně básně. No, posuďte sami.<br />
<br />
<a href="http://www.romea.cz/cz/zpravy/spisovatelka-eliasova-promluvila-k-situaci-na-severu-cech-v-basni-plne-zoufalstvi" target="_blank">Báseň na romea.cz</a><br />
<br />
Já si jako nemůžu pomoct, ale ta věc je prostě hrozná. Nebo jsem jenom nějaký škarohlíd a nevidím to?<br />
<br />
Pohoním si trochu ego, můžu?<br />
<br />
motá se mi kolem kotníků<br />mlha ve mně<br />stoupá z asfaltu a kanálových děr<br /><br />na rohu deka prožraná moly<br />a na ní Cikán<br /><br />natáhl tři struny<br />na rozbité kytaře<br />zpívá temně<br /><br />Ví<br /><br />že, nataženého ho nikdo nezvedne<br />to spíš jemu natáhnou<br />nebo bude natažen<br /><br />...<br />zasažen<br />Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-36410649531764663872013-09-10T21:12:00.003+02:002013-09-11T14:42:15.639+02:00Dospělost je tady... nebo co.<br />
<br />
Teda, aspoň by to tak mělo být. Nevím, kdy se to stalo, ale jsem zaměstnaná, vdaná, těhotná, bydlím s manželem. Zkrátka splňuji tak nějak zhruba definici dospělého člověka, jak jsem si ho představovala před nějakými pár lety. Možná by bylo lepší říct, jak jsem si ho představovala předtím, než u mě všechno tohle tak nějak nastalo.<br />
<br />
No, pointa je, že se cítím stále stejně. Samozřejmě, že nějaká změna proběhnout musela, jen ji tak silně nevnímám, protože rozhodně nebyla náhlá. A to je ono - začínám mít tak trochu výčitky svědomí, že bych to už teď všechno měla začít brát vážně. Jako fakt. Třeba to přijde, až bude mimčo na světě. Osobně ale doufám, že to bude trochu dřív. Teda aspoň ta část s tou zodpovědností.<br />
<br />
No, další věc, spojená s těhotenstvím, která mě teď trápí, je internet. Přeci jen, jsem zvídavá, takže když se chci něco dozvědět, kouknu na net. Kdysi kdesi jsem četla, že těhotné ženy by měly mít přístup na internet zablokovaný. Vím proč. Většina žen se totiž vyděsí a začne panikařit poté, co si přečte, co všechno se miminku může stát, co všechno by měla omezit. Mladí rodiče pak můžou nakoupit hromadu prkotit, a zbytečně se stresovat, kvůli každému zaraženému prdu. Tomu jako rozumím. Já mám spíš ten problém, že než se dostanu k nějaké zajímavé informaci, musím se prokopat tunou balastu, <i>mimísků</i>, babských rad a kdovíčeho ještě.<br />
<br />
Strašně moc bych chtěla, aby existoval web pro racionální matky. Ne některé jedovaté báby z Módního pekla, pro které je těhotenství ve stejné kategorii jako džíny a čouhající tangáče. Ale normální matky, kterým šplouchá na hormonální maják jenom zlehka. Inteligentní lidi, kteří nepotřebují doprovodit každý svůj příspěvek tunou smajlíků. A recepty by dávaly smysl, <i>manžové</i> by si <i>nečvachtali</i>, a nebyly by tam <i>bydlenky</i>.<br />
<br />
Obávám se, že tohle nemá šanci na úspěch. Je to oxymorón. Něco jako sociální síť pro intelektuály :-) (aneb google+ )<br />
<br />
Nebo co, půjdem do toho?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.komik.cz/dir_obrazky/c/cappras.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://www.komik.cz/dir_obrazky/c/cappras.jpg" width="240" /></a></div>
<br />
<br />Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-51406713572093547952013-07-30T12:48:00.000+02:002013-07-30T12:48:12.970+02:00Nepoučitelná můraJednou za čas si řeknu: proč? Proč proboha čtu ty diskuze pod články? Proč i na konkrétních serverech a pod určitými články, kde mi musí být úplně jasné, jaká úroveň diskuze bude a jaké "perly" se v ní dočtu? A stejně to dělám. Jsem jako můra přitahovaná ke světlu. Pokaždé nakonec přiletím blíže. Pokaždé se nakonec spálím. Jsem nepoučitelná.<br />
<br />
Nevím, nakonec je to přecijen možná k dobru. K mému dobru. Napadlo mě, že by to mohlo souviset s tou sociální-virtuální izolací, kterou nám internet umožňuje. Psala jsem o tom už <a href="http://kvynabitche.blogspot.cz/2013/06/izolace-od-reality.html" target="_blank">tady </a>a pod článkem je ještě jeden hodně zajímavý komentář od El Nordina. Asi se čtením diskuzí snažím podvědomě překonat tu bariéru, kterou mi nastavuje internet sám. Setkávám se totiž s názory a myšlením reálných lidí. Ne pouze mými přáteli, ale celou směsí občanů této země a nejen jí.<br />
<br />
Taková je realita a tak to asi i má být.Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-69592093877918906722013-07-26T21:38:00.002+02:002013-07-29T14:05:44.448+02:0015 lidí, díky kterým je nemít vlasy děsně cool<div style="text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: center;">
<b>Tento článek věnuji Veronice Veve Vlčkové.</b><br />
<b><a href="http://veronikavlckova.blog.sme.sk/clanok.asp?cl=333965&bk=94636" target="_blank">Nepodceňujte bolesti hlavy!</a> </b><br />
<b><br /></b>
<b>1.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSKmQl6BCWFVMCZ61mdthgtNOIJFhuXn_AWtmWkjcdod3I5qVNW" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSKmQl6BCWFVMCZ61mdthgtNOIJFhuXn_AWtmWkjcdod3I5qVNW" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>2.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="http://s1.hubimg.com/u/528044_f496.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://s1.hubimg.com/u/528044_f496.jpg" width="249" /></a></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b>3.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQBrNBcxmyEPUmcgUqxP0RcXJcxLHvLSB2KfN_480WIXqxPPKgSzQ" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQBrNBcxmyEPUmcgUqxP0RcXJcxLHvLSB2KfN_480WIXqxPPKgSzQ" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b></b></div>
<a name='more'></a><div style="text-align: center;">
<b>4.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQ4lf50jIYLM1EUu2HAPsRZ8I4m1J48GGZA82RUERyHWba-Q5iA" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQ4lf50jIYLM1EUu2HAPsRZ8I4m1J48GGZA82RUERyHWba-Q5iA" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>5.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/7/73/Mr._Clean_logo.png/220px-Mr._Clean_logo.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/7/73/Mr._Clean_logo.png/220px-Mr._Clean_logo.png" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>6.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="http://chadjardine.net/blog/wp-content/uploads/2009/10/ghandi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://chadjardine.net/blog/wp-content/uploads/2009/10/ghandi.jpg" width="274" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>7.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="http://image.toutlecine.com/photos/f/a/n/fantomas-1964-09-g.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="210" src="http://image.toutlecine.com/photos/f/a/n/fantomas-1964-09-g.jpg" width="320" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>8.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcToJtsHozWpptAru0gztpP9pWx4P427g9ttb7CjB5tFKcryBN1D8A" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcToJtsHozWpptAru0gztpP9pWx4P427g9ttb7CjB5tFKcryBN1D8A" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>9.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRZ1sBXoDyhfFGb7JOXGwxEz162eT3ht7h0zPVP4pL1OzwfzgY-WQ" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRZ1sBXoDyhfFGb7JOXGwxEz162eT3ht7h0zPVP4pL1OzwfzgY-WQ" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>1O.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="http://cdn.aarp.net/content/dam/aarp/entertainment/Styles-and-Trends/2012-09/01/620-john-malkovich-bald-actor.imgcache.rev1348591519912.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="221" src="http://cdn.aarp.net/content/dam/aarp/entertainment/Styles-and-Trends/2012-09/01/620-john-malkovich-bald-actor.imgcache.rev1348591519912.jpg" width="320" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>11.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="http://static.comicvine.com/uploads/original/13/135591/3014561-lord-voldemort.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://static.comicvine.com/uploads/original/13/135591/3014561-lord-voldemort.jpg" width="258" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>12.</b><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.johnkennethmuir.com/ripley1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="210" src="http://www.johnkennethmuir.com/ripley1.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<b>13.</b></div>
<div style="text-align: center;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.comicbookreligion.com/img/u/n/Uncle_Fester.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="292" src="http://www.comicbookreligion.com/img/u/n/Uncle_Fester.jpg" width="320" /></a></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b> 14.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQaF-BWqjLFvlL4PpWOo7gFzYyhGeCmKt_ec4XkOZetbBGtLHvI" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQaF-BWqjLFvlL4PpWOo7gFzYyhGeCmKt_ec4XkOZetbBGtLHvI" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b> 15.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="http://www.smashinglists.com/wp-content/uploads/2010/10/Natalie-Portman-Bald.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://www.smashinglists.com/wp-content/uploads/2010/10/Natalie-Portman-Bald.jpg" width="222" /></a></b></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<b><br /></b></div>
Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-62608348699403926872013-07-25T21:49:00.001+02:002013-07-26T18:29:08.370+02:00Úvahy čerstvé manželkyTak, jsem vdaná a Pišta ženat. Je to zvláštní pocit - zvláštní je na něm převážně to, že nelze rozpoznat žádná změna. Občas se na něj podívám a uvědomím si, že jsme se vzali a je to fajn. Občas si uvědomím prstýnek na ruce. Největší změna je samozřejmě příjmení, to mi asi ještě chvíli potrvá.<i> V noci z neděle na pondělí jsem volala hasiče - a samozřejmě jsem se představila starým jménem. Dostala jsem za to ještě od svého manžela z polospánku "sprda".</i><br />
<br />
Obřad se povedl a svatba nakonec celá taky, i když jsme si užili nějaké ty<i> stresíky </i>a pláč. Ale je to jako v pohádce, vše se v dobré obrátilo a žili spolu šťastně, až do smrti. :-) Ze svatby jsme si dovezli spoustu vzpomínek, jedno ovčí rouno a trošku spálení od sluníčka. Já jsem v následujících dnech ještě zvládla přijít k silnému nachlazení. Tak silnému, že mám nemocenskou. A upřímně, jsem na neschopence jeden den a už mi solidně hrabe. Proto vzniká tenhle článek o ničem a o všem. A taky proto, abyste se podívali na fotky.<br />
<br />
Níže tedy pár fotek od kamaráda Pavla Čalkovského.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyO-SNk1is5HQHRrmJL67JbOsKL16OvZ2j5eWvd4kkgUwCSFIaEFhZ0IT0mLNvp0bAchOXY30cHK2Jc2kn16OPfKS7kyyszKEqz3qLogr3OBmaO2ohkyOe3dmcBN78aINhnCZX6BfqlhV2/s1600/foto5.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyO-SNk1is5HQHRrmJL67JbOsKL16OvZ2j5eWvd4kkgUwCSFIaEFhZ0IT0mLNvp0bAchOXY30cHK2Jc2kn16OPfKS7kyyszKEqz3qLogr3OBmaO2ohkyOe3dmcBN78aINhnCZX6BfqlhV2/s400/foto5.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkxYQAptaTsRqRgioGVhKv9Cz8ktvwfOlh0YEzhECBKU382hsadLJMJDmo6At3GOjs2AWrwfZSiJlsjlzBAYAzzwFUw05Iw4VQ6M304PoedhqcELoH19Z4vvIag_DoHQM9v4DHkGijR11m/s1600/foto3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkxYQAptaTsRqRgioGVhKv9Cz8ktvwfOlh0YEzhECBKU382hsadLJMJDmo6At3GOjs2AWrwfZSiJlsjlzBAYAzzwFUw05Iw4VQ6M304PoedhqcELoH19Z4vvIag_DoHQM9v4DHkGijR11m/s400/foto3.jpg" width="400" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbP9AozRY7miM7bsDtXkCSeQJwXH7KH-_YbqVvo6yrckPU83AGredtuskFF424vRozOQE2tuGjGhQhzwc3QwLYNBMIi1GPtuNutgqt_TKAAL0oS2BwTH631_RJw9f5MIiaqv8qt2LGVJVI/s1600/foto2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbP9AozRY7miM7bsDtXkCSeQJwXH7KH-_YbqVvo6yrckPU83AGredtuskFF424vRozOQE2tuGjGhQhzwc3QwLYNBMIi1GPtuNutgqt_TKAAL0oS2BwTH631_RJw9f5MIiaqv8qt2LGVJVI/s400/foto2.jpg" width="400" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiOV0ckz_pq35CS6Zqblk1VTc660sdc-gOmF36NmXgs5GEz5Ka8exHL-OVwNGSklEixOrE3oe4vgDxtPN0LCzw98BYu2dRiGW5MMl5D0varEu2T913QM27X7MKm-G7gJByJ7JETVzOcLLo/s1600/foto6.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiOV0ckz_pq35CS6Zqblk1VTc660sdc-gOmF36NmXgs5GEz5Ka8exHL-OVwNGSklEixOrE3oe4vgDxtPN0LCzw98BYu2dRiGW5MMl5D0varEu2T913QM27X7MKm-G7gJByJ7JETVzOcLLo/s400/foto6.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuJLI3mLYp51A4CXb-9KW4gjkJwt5eLgDK6P_cNwrg394txQ83vBatepJDBfPR36KDCIT9XQaeYI9N4Zw-beGBDro2v-k7m-eT0HTrzgCAPRJkpP5qWXCnpdGmycNGWSHSXMY0KiuDZwVj/s1600/foto4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuJLI3mLYp51A4CXb-9KW4gjkJwt5eLgDK6P_cNwrg394txQ83vBatepJDBfPR36KDCIT9XQaeYI9N4Zw-beGBDro2v-k7m-eT0HTrzgCAPRJkpP5qWXCnpdGmycNGWSHSXMY0KiuDZwVj/s400/foto4.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Jak se můžete sami přesvědčit, romantika to byla veliká a počasí nám vyšlo. Vám, kteří mě znáte, musí být jasné, že jsem to celé probulela.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<br />Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-8248689950883440142013-06-17T17:48:00.000+02:002013-06-17T17:48:18.831+02:00Slavní přáteléNikdy jsem nechápala princip celebrit a chlubení se tím, že se znám s někým, a nebo že moje sestřenice kdysi chodila s tím a s tím, a ten je teď slavnej. Přiznám se, že jsem to taky párkrát řekla, ale pak jsem si připadala jako blb.<br />
<br />
To, že znáte někoho, kdo něco dokázal, totiž z Vás toho úspěšného neudělá. Přesto existuje jeden bohulibý důvod, proč bychom mohli toužit po slavných a úspěšných přátelích. Ten důvod je prostý: přejme svým přátelům, aby byli slavní a úspěšní.<br />
<br />
Nevím, máte z někoho ve svém okolí ten pocit, že jednou bude ve svém oboru naprostá špička? Já jo, a ne z jednoho člověka. A je to super. Ne, že bych netoužila po tom, být úspěšná - zkrátka jenom přeji svým přátelům to nejlepší, a když se jim to povede, budu šťastná.<br />
<br />
A taky budu moct říkat věci jako "<i>Jo tenhle, Novák? To je kámoš</i>" a "<i>se z ní neposerte taky</i>" a taky "<i>pch! Kdybyste věděli jak jsme chlastali...</i>". S takovým tím lehce znuděným výrazem. Jo, jo - to přijde.<br />
<br />
To jen abyste věděli ;-)Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-88323906388365647232013-06-07T11:52:00.003+02:002013-06-07T11:52:43.126+02:00Izolace od realityKdesi kdysi jsem četla něčí článek o tom, že FB způsobuje, že člověk začne ztrácet pojem o tom, jaká je realita. A to v tom smyslu, že na FB se setkává jenom s těmi lidmi, se kterými chce. Setkává se tedy často jenom s názory velice podobnými tomu jeho a to nakonec tak nějak pokřivuje vnímání toho, jací jsou reální lidí kolem nás.<br />
<br />
Náckové pak mají pocit, že být nácek je normální. Voliči Schwarzenberga jsou pak hrozně překvapení, když volby vyhraje Zeman, protože jim přišlo, že jsou všichni pro Karla. Facebook nám k tomu navíc pomáhá svými nástroji. Můžete blokovat, co se Vám nelíbí. A já to teď chtěla využít. Ano, vracím se k případů paterčat. A musím říct, že mě neskonale serou všechny ty rasisitické komentáře. Sere mě zabedněnost lidí, kteří prostě nevidí to, že to jsou první paterčata. Jsou první a proto je kolem nich tolik vzruchu. I kdyby byli rodiče etničtí Češi, Moravané nebo Vietnamci, tak by se jim dostalo úplně stejné pozornosti.<br />
<br />
Otázka pro Hamleta ale zní: "Blokovat, nebo neblokovat?"<br />
<br />
Blokovat to, co mi hrozně zvedá tlak a nutí mě to nadávat? Nebo neblokovat a raději se střetávat s realitou takovou, jaká je?Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-5215043799201334472013-06-06T12:23:00.002+02:002013-06-06T12:28:04.013+02:00Vyvolejme létoV minulém článku jsem psala, že jsem <i>sluníčkový </i>člověk. Poslední dobou to venku na sluníčko moc nevypadá a tak jsem se rozhodla pro malý experiment. Vyvolám slunečné počasí mocnou silou internetu. Pokud se chcete mého pokusu zúčastnit sdílejte všechny letní a pozivitní věci, co Vás napadnou.<br />
<br />
<h3>
Mám rád horké letní odpoledne</h3>
Mám rád horké letní odpoledne<br />
Mám rád horké letní odpoledne<br />
barvu tvých očí<br />
ať ti nevybledne<br />
Mám rád horké letní odpoledne<br />
Horké letní odpoledne já mám rád<br />
<br />
Mám rád tvoje oči neposedné<br />
Mám rád tvoje oči neposedné<br />
jež se mi ztrácí<br />
v dálce nedohledné<br />
Tvoje oči já mám rád<br />
<span style="padding-left: 100px;">Tvoje oči neposedné já mám rád</span><br />
<br />
<span style="padding-left: 150px;"><b><i>a taky …</i></b></span><br />
<br />
Mám rád horké letní odpoledne<br />
Mám rád horké letní odpoledne<br />
barvu tvých očí<br />
Ať ti nevyblednou<br />
když nezazpívám ti ještě jednou<br />
Zazpívám ti ještě jednou..<br />
<br />
<span style="padding-left: 150px;"><b><i>že …</i></b></span><br />
<br />
Mám rád tvoje oči neposedné<br />
a jak mám rád tvé oči neposedné<br />
jež se mi ztrácí<br />
v dálce nedohledné<br />
Tvoje oči já mám rád<br />
Tvoje oči neposedné<br />
já mám rád<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/8jh7TQzTi4A?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/nk8ZDexiOOY?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-73542388950367505702013-06-04T23:33:00.002+02:002013-06-04T23:35:42.760+02:00ŘímTuhle jsme se s mým kamarádem tak trochu chytli u oběda. Přiznám se, trochu jsem trolila, protože mě hrozně baví, jak se tenhle kamarád vzteká. Co mě ale v té diskuzi zaujalo, bylo přirovnání dnešní společnosti k úpadkové společnosti Říma. Úpadková, dekadentní. Stavějící špatné hodnoty, jako ty prioritní. Upřednostňující požitky před věcmi fungujícími pro budoucnost.<br />
<br />
Poslední dobou mám tenhle <i>římský pocit</i> často. Určitě se vám to stává taky, objeví se nějaké téma, jev nebo věc a nějak se s tím najednou setkáváte na každém kroku. Teď to tak mám se zvířaty. Resp. se vztahem lidí ke zvířatům.<br />
<a name='more'></a><br />
V práci jsem nahodila téma čerstvě narozených paterčat. Nestihla jsem to ani doříct a proběhl tento rozhovor:<br />
<br />
A: Oni už jsou na světě?<br />
B: Jo a jsou všichni v pořádku!<br />
A: Škoda...<br />
<br />
Přiznám se, že tohle mi vyrazilo dech. Chtěla jsem nereagovat. Kdyby to ale nepokračovalo dále: <i>Vždyť se množí jak králíci!</i> a hlavně poslední <i>Já mám radši štěnata než děti, vždyť to víte</i>. Jak může někdo čerstvě narozeným dětem přát, aby nepřežila? Nebo nebyla v pořádku? Já jsem v tomhle asi moc sluníčková, ale tohle mi nedělá dobře. Dokážu si nějak odůvodnit, proč mají lidi rasové předsudky, kvůli špatným zkušenostem, špatnému prostředí - ok. Ale tohle je na mě trochu moc. Nejvíc pak při té představě, že tenhle člověk je schopný rozpustit se láskou nad štěnětem.<br />
Nenechte se mýlit, já mám zvířata hodně ráda. Jako dítě jsem nejdřív chtěla být biolog a dělat pořady pro National Geographic, pak jsem chtěla být veterinář a pak zase biolog, nebo učitel biologie. Domácnost bez zvířat si nedokážu představit. Ale z potápějící se lodi zachráním raději dítě, než psa. Stejně tak nedokážu přát lidem smrt za zabití zvířete. Protože člověk je človek a zvíře je...jenom zvíře.<br />
<br />
Vše živé je zapotřebí respektovat. Ale nepřehánějme to s láskou ke zvířatům, zvláště měla-li by vyvolávat nenávist k lidem.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjeQ5hYdZRGwJJXxGKcp7Qkdeew1HQi_HbXkCwEwX2sOqz_YK_u2HNM3zoP_Dg1DUefR6QBHUmxS7ykkLH_8u7-Slk4Ha-xFv3bZ94Hi4DrJxm2isPrflfHHgrapQYvejf3sNUToyeulWX/s1600/229212_1043489605459_3384356_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="302" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjeQ5hYdZRGwJJXxGKcp7Qkdeew1HQi_HbXkCwEwX2sOqz_YK_u2HNM3zoP_Dg1DUefR6QBHUmxS7ykkLH_8u7-Slk4Ha-xFv3bZ94Hi4DrJxm2isPrflfHHgrapQYvejf3sNUToyeulWX/s320/229212_1043489605459_3384356_n.jpg" width="320" /></a></div>
<br />Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-22978833457886400842013-04-01T14:19:00.003+02:002013-04-01T15:40:19.058+02:005 pravidel - dokument o larpu Projekt Systém<h3>
Malý krok pro film, velký skok pro larp. </h3>
(Podtitulek by taky mohl znít: <b><i>aneb, jak jsem se nestala hvězdou.</i></b><i>)</i><br />
<b><br /></b>
5 pravidel je dokumentární film režiséra Vavřince Menšla o fenoménu zvaném <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Larp" target="_blank">larp</a>. Věc, které jsem před několika lety propadla, a už mě asi nikdy neopustí. Tahle konkrétní hra se jmenuje Projekt Systém a odehrává se v totalitním státě. Ne komunistickém, ne fašistickém - prostě totalitním. (Možná si vzpomenete na moje pozvánky a hodnocení účastníků <a href="http://kvynabitche.blogspot.cz/2012/03/delame-svobodu-totalni-svobodou.html" target="_blank">tady </a>a <a href="http://kvynabitche.blogspot.cz/2012/04/delame-svobodu-hej-to-uz-tady-bylo.html" target="_blank">tady</a>.)<br />
<br />
<b>Tak, a co ten film teda?</b><br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Filmaři natáčeli u hry jako diví. Natáčeli také medailónky s vybranými účastníky v jejich reálném životě. Natočeného materiálu bylo mnoho a se stříháním byla tím pádem hromada práce. Co nechat? Co jen naznačit? Co nemilosrdně skrouhnout? Náročnost tohohle rozhodování se na dokumentu projevila a určitá nerozhodnost, nebo možná potřeba dát tam tak nějak vše, sílu snímku nakonec rozmělnila. V první části filmu jsme sledovali převážně herecké výkony hráčů ještě ne úplně sžitých s rolemi. <i><span style="font-size: x-small;">/Co tohle dalo někomu "zvenku"?</span></i>/ Posléze začne příběh gradovat. Není to ale žádné složité drama, nelze očekávat nějaké překvapivé zápletky, nebo nečekaná odhalení. On to totiž není film, ale larp, který využívá klišé, základních lidských emocí a zkušeností. Ty ve filmech pro náročného diváka nemusí fungovat, ale ve hře "na živo" fungují téměř zaručeně a vždycky. To je jeden z důvodů, pro který nelze hodnotit film podle kvality larpu samotného - jsou to totiž dvě úplně rozdílné veličiny. <span style="font-size: x-small;">(Nedá mi to a odkážu na <a href="http://kultura.idnes.cz/recenze-filmu-5-pravidel-0w0-/filmvideo.aspx?c=A130328_141120_filmvideo_jaz" target="_blank">recenzentku, která to nepochopila</a>.)</span><br />
<span style="font-size: x-small;"><br /></span>
Z mého pohledu filmu chybělo několik <i>proč</i>.<br />
Proč si někdo vůbec "hraje" na totalitu? Proč organizátoři něco takového udělali? Proč a jak na hráče hra zapůsobila? Proč hru neukončili, pokud jim to bylo nepříjemné?<br />
<br />
A já mám pro tvůrce taky pár <i>proč</i>.<br />
Proč jsme se nedozvěděli víc o tom, jak se s hráči pracuje před a po hře? Proč nevíme nic o přítomnosti psychoterapeuta u hry? Proč jste nezdůraznili, že to co lidé hráli, byly jenom role?<br />
<br />
<h4>
Tuhle hru už jsem hrála třikrát a dá-li Bůh, ještě si ji párkrát střihnu. Je škoda, že potenciál média, jakým film bezpochyby je, nebyl využit úplně naplno. Pro hru je to stále výtečná reklama, ale mohl to být hlubší vhled do života lidí z larpové komunity. <b><span style="color: #38761d;">60 %</span></b></h4>
<br />
To nejdůležitější <i>proč </i>jsem si ovšem nechala na závěr: proč mě vystříhali? :-)Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-22830376534171090012013-03-22T14:30:00.002+01:002013-03-22T14:30:49.807+01:00Na psychiatriiPuklé vejce mojí hlavy<br />
ani Kryštof nepostaví<br />
na špici.<br />
<br />
Skepse, sepse, díra v lebce<br />
tohle mám pod čepicí.Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-38503069378459022642013-03-10T19:17:00.006+01:002013-04-24T17:37:07.580+02:00Svatební a téměř blogerínský příspěvekZ důvodu blížící se svatby a také z toho důvodu, že nevím, jak lépe to udělat, využiji prostor na svém blogu, abych na něj nahrála nějaké šaty. Jen proto, aby se na ně mohla podívat slečna krejčí pro víly.<br />
<br />
Tak.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIItyp71a9xAItnFCY1BWLQ2W-cLu1siQUl7tgCR2hlJw8KEO_LvIZGtRCBsCeSXyeA1ALC3pJHFm2KsX3A8qq8YhpaSI9czlw8RiUvsV0GAgD6nD400YAZIDJ_Jbx1La4uaOft2M3o1_z/s1600/3+kratky.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIItyp71a9xAItnFCY1BWLQ2W-cLu1siQUl7tgCR2hlJw8KEO_LvIZGtRCBsCeSXyeA1ALC3pJHFm2KsX3A8qq8YhpaSI9czlw8RiUvsV0GAgD6nD400YAZIDJ_Jbx1La4uaOft2M3o1_z/s320/3+kratky.jpg" width="225" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghjlrvBXy6NoBGGiRnvDIL60abzH4bd9NPqWZD9Jm7bQk5mJzNiZsm3PGSuv7W_XhqySce2t9kdJoyUCoHDVJl6k9vmt7MDE92IAZCz68pCTPzoDPBEx0-8qjebgbZ1Ux8Ir5dnxKudPEs/s1600/5+krajka+kratky.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghjlrvBXy6NoBGGiRnvDIL60abzH4bd9NPqWZD9Jm7bQk5mJzNiZsm3PGSuv7W_XhqySce2t9kdJoyUCoHDVJl6k9vmt7MDE92IAZCz68pCTPzoDPBEx0-8qjebgbZ1Ux8Ir5dnxKudPEs/s320/5+krajka+kratky.jpg" width="310" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuP21DN-N3GTQLbXM0HgEPUqtQj-8YPn_xEde7ez37wlz7eLdIsldZvHWua44_GoalxS5ZgN6C6Pr-LLqVJsRcINEkM7-WVvhp1PRdilGkQQc8Gw2p7GMCAXe58JEwGjrUQYtbJm_YVpH7/s1600/4+krajka.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuP21DN-N3GTQLbXM0HgEPUqtQj-8YPn_xEde7ez37wlz7eLdIsldZvHWua44_GoalxS5ZgN6C6Pr-LLqVJsRcINEkM7-WVvhp1PRdilGkQQc8Gw2p7GMCAXe58JEwGjrUQYtbJm_YVpH7/s320/4+krajka.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmctOEtq2-bTiTMlWQEZsGL0LqBAVY2H4J9zjCsSkBh0RLahCOjr686SsFWI3arLfSu2LWCNzCR31kJwG2dsf4ICZjmm9l5MZ6eHCZk27MiotvrdIWFWgWC-9JpCtKYnrWgoJ6qrIDkIFq/s1600/kyti%C4%8Dky.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="311" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmctOEtq2-bTiTMlWQEZsGL0LqBAVY2H4J9zjCsSkBh0RLahCOjr686SsFWI3arLfSu2LWCNzCR31kJwG2dsf4ICZjmm9l5MZ6eHCZk27MiotvrdIWFWgWC-9JpCtKYnrWgoJ6qrIDkIFq/s320/kyti%C4%8Dky.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTtp80x7iS-I23EjTLYv1OYChVRCt-1ebFiHEv9qH8C_lqZFreuuIMpumieTbKlkVaeja3AZTqmAhIv0pS1eGuYMMXQG3VDlHvKJIw8MVyPRIot4uXJcHzdRiIoIXf5PSrxHx_4A1NS1Pk/s1600/6+druhe+z+leva.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTtp80x7iS-I23EjTLYv1OYChVRCt-1ebFiHEv9qH8C_lqZFreuuIMpumieTbKlkVaeja3AZTqmAhIv0pS1eGuYMMXQG3VDlHvKJIw8MVyPRIot4uXJcHzdRiIoIXf5PSrxHx_4A1NS1Pk/s640/6+druhe+z+leva.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEir0Uvuo9_INnc3a8V0vY2jQVlFJ5x0-D4TW-h5YUb-gJfBTkq4FLUD47OWSqbrfYvHh0mCQruNvjvr8H180cDUsq-EUNcaVinoQi9g6AeHfFMIhOqEgKPZd069ZRq_7qmvGUjxg5b_96OS/s1600/n%C3%A1%C4%8Drt.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEir0Uvuo9_INnc3a8V0vY2jQVlFJ5x0-D4TW-h5YUb-gJfBTkq4FLUD47OWSqbrfYvHh0mCQruNvjvr8H180cDUsq-EUNcaVinoQi9g6AeHfFMIhOqEgKPZd069ZRq_7qmvGUjxg5b_96OS/s320/n%C3%A1%C4%8Drt.jpg" width="292" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Tady nahráno kvůli druhým šatům z leva :-)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwUbATY_cDAZnLuTY_waTpAZHuPx19mNSFd9LNQji1jAt68gezGyh5wycK7fTSTWFPTs1h7fZKN5qlEdMfYPottl2nSJtQpDhVDuIH5b0cZb60pvUYjPwwykt23abHE14sqc07b-ucgbxv/s1600/%C5%A1aty+8.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwUbATY_cDAZnLuTY_waTpAZHuPx19mNSFd9LNQji1jAt68gezGyh5wycK7fTSTWFPTs1h7fZKN5qlEdMfYPottl2nSJtQpDhVDuIH5b0cZb60pvUYjPwwykt23abHE14sqc07b-ucgbxv/s400/%C5%A1aty+8.jpg" width="175" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
<br /><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-43100072944145543822013-02-25T19:04:00.000+01:002013-02-25T19:04:57.622+01:00El día de SantiagoZase se podělím jen o velmi málo slov. To, co jsem včera prožila je dost nepřenositelné, čímž by se larp dal mimojiné definovat. Tak jenom trochu k objasnění. Hra z dílny <a href="http://www.courtofmoravia.com/" target="_blank">CoM</a> odehrávající se kolem revoluce v jedné jihoamerické zemi. Život, revoluce, láska, smrt a tuny emocí. Hlavně těch emocí.<br />
<br />
Našla jsem jeden obrázek, který zhruba vystihuje moje pocity během hraní.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://thumbs.imagekind.com/member/3f825ede-010e-48d7-8580-fa4e9be913c9/uploadedartwork/650X650/1b46d7b6-e625-4c1b-a265-f1214e922d82.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://thumbs.imagekind.com/member/3f825ede-010e-48d7-8580-fa4e9be913c9/uploadedartwork/650X650/1b46d7b6-e625-4c1b-a265-f1214e922d82.jpg" width="252" /></a></div>
<i>http://www.imagekind.com/Emotion-Explosion-art?IMID=1b46d7b6-e625-4c1b-a265-f1214e922d82</i><br />
<br />
<br />
Tak trochu jsou to pocity i teď. Přibyla ale ještě hlava úplně přeplněná vzpomínkami na něco neskutečného. A to doslova, to co jsem zažila nebyla skutečnost, a přesto mě to silně zasáhlo.<br />
<br />
Jo, přesně o tomhle by mělo hraní být.<br />
<br />
<br />Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-62103734968163716972013-02-22T21:49:00.003+01:002013-02-22T21:49:35.136+01:00Knihy a vzděláníProč se vzdělávat a proč číst? Ne, nemyslím si, že bych tohle musela vysvětlovat. Našla jsem ale jeden krásný obrázek, o který se musím podělit.<br />
(<i>a který to vše vystihuje, áno</i>)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipyC0HP-rNCZFNe0DQgSVpLEB2foIyFS9LbWkIHrCKwXSPCoQBY6YYZvGCeGXSpCyVVtcL5Qrd46-MFc-lfYGle4vbi-WFdijfAyQUyAs4nxNP-PPeTH2k6qAA8lr_s2hB6LsGFd-43umq/s1600/vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipyC0HP-rNCZFNe0DQgSVpLEB2foIyFS9LbWkIHrCKwXSPCoQBY6YYZvGCeGXSpCyVVtcL5Qrd46-MFc-lfYGle4vbi-WFdijfAyQUyAs4nxNP-PPeTH2k6qAA8lr_s2hB6LsGFd-43umq/s1600/vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD.jpg" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Prostě dokonalé</div>
<br />
<br />Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-45299571082254091822013-02-14T12:11:00.001+01:002013-02-14T12:43:44.845+01:00Preventivní polévkaRecept pro ty, kdo mají rádi krémové polívky a nevadí jim zázvor, tahle polévka je tak zdravá, až to není pěkné. Verze kterou tady publikuju je moje vlastní, a je to jeden z těch okamžiků, kdy si o sobě myslíte, jak jste geniální, když jste vymysleli kombinaci jako je mrkev a zázvor. Pak zjistíte, že je toho plný internet. Každopádně moje verze je opravdu primitivní.<br />
<br />
Potřebujete:<br />
<br />
Mrkev<br />
vodu nebo kuřecí vývar<br />
med<br />
citron<br />
bílý jogurt<br />
sůl, chilli<br />
zázvor dle chuti<br />
<br />
(pokud máte, můžete přidat petržel /kořen/, nebo třeba nakrájenou dýni)<br />
<br />
<br />
Takže, mrkev a jinou případnou kořenovou zeleninu nakrájíme na větší kolečka (jakože klidně dva centimetry tlusté) a dáme do hrnce. Zalijeme vodou nebo vývarem tak, aby voda přesahovala zhruba centimetr až dva nad zeleninu. V případě vody osolíme a dáme vařit.<br />
Jakmile je zelenina změklá dochutíme nastrouhaným zázvorem a chilli, podle chuti můžeme dosladit medem. Jamile je polévka dokonale dochucená, můžeme přistoupit k atomizaci. Teplota by měla být stažená, nebo úplně vypnutá. Tyčovým mixérem rozmašírujeme zeleninu na cimprcampr. Nebo by se taky dalo říct, že by z ní měla být homogenní směs. Jakmile toho dosáhneme, stejným nástrojem do polévky vpravíme bílý jogurt.<br />
<br />
Pokud chcete chuť polívky ještě trochu nakopnout, v talíři si do ní můžete vymačkat trochu citrónu.Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-28370576582888762642013-02-14T11:45:00.001+01:002013-02-14T12:45:12.072+01:00Sociální spravedlnostCo to je sociální spravedlnost?<br />
<br />
"Každému, co mu patří." <i>Aristotelés</i><br />
<br />
Docela pěkná definice. Jak ale určit, co komu patří? Mnoho lidí obhajujících socialismus a komunismus podporuje tyto ideologie s tím, že se jedná o <b><i>systém založený na spravedlnosti</i></b>, v němž se utopicky mají všichni stejně dobře.<br />
Je spravedlnost to, když jeden umí více a druhý méně, ale oba dostanou stejně? Podle mě ne.<br />
Podle mě je socialismus jako reálně zavedený systém <i><b>založený</b></i> ne <i><b>na </b></i>spravedlnosti, ale <b><i>závisti</i></b>. On toho udělal víc? Je chytřejší? Nevadí, budeme mít oba stejně.<br />
Ne nadarmo se má socialismus zavádět v nejvyspělejší společnosti.<br />
Třeba jednou, v nějaké utopické budoucnosti, bude svět fungovat tak, že lidé nebudou ani trochu myslet na sebe a přijde jim normální, že se postarají o všechny, kdo mají méně. Ale o tom dost pochybuju. Člověk je naprogramovaný tak, že se stará hlavně sám o sebe a je otázka, jestli je to vlastně špatně.<br />
<br />Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-89391005523044185622013-02-12T18:11:00.000+01:002013-02-12T18:15:00.330+01:00Upřímnost vs. taktPoslední dobou jsem se několikrát setkala s takovým zvláštním konfliktem.<br />
<br />
<i>Kde se upřímnost láme, a stává se z ní nevychovanost?</i><br />
<br />
Každý má tu hranici samozřejmě jinde. Já si troufnu ze své vlastní zkušenosti říct, že se jsem se na ní neshodla s několika lidmi a všechno to byli muži. Nechci hloupě paušalizovat, možná jsem měla jenom smůlu. Já to mám tak: jsem upřímná, ale ne za každou cenu. Nelžu, ale snažím se být taktní. Samozřejmě, pojem "za každou cenu" je dost diskutabilní.<br />
<br />
<br />
<i><b>Manželka</b>: Nevypadám v tý sukni tlustá? </i><br />
<i><b>Manžel</b>: Chceš slyšet pravdu? </i><br />
<i><b>Manželka</b>: No jasně!</i><br />
<i><br /></i>
<i><b>Manžel</b>: Spim s tvojí sestrou.</i><br />
<br />
<br />
Jo, tohle je přesně to, o čem mluvím. Příklad toho, jak by to nemělo vypadat. Věci se dají říkat upřímně, ale dají se podat i tak, aby to napáchalo menší škody. Emoce jsou ve vztazích důležité. Ale není na nich důležité je neustále projevovat, ale vědět, co s nimi. Zlaté pravidlo říká napočítat do deseti (dvaceti, stovky) než řeknete něco v návalu vzbouřených emocí. Zlaté pravidlo není zlaté pro nic za nic.<br />
<br />
Proč to tak dělat? Nemá smysl vyhýbat se konfrontaci, má smysl vyhýbat se zbytečné bolesti, kterou můžete způsobit. Je třeba se někdy zamyslet nad tím, že slova zraňují. Pokud se mě někdo zeptá na upřímný názor na cokoliv, řeknu mu ho. Pokud je ale někdo netaktní nebo i vulgární a pak se ohání tím, že "jsi chtěl slyšet můj názor, tak tady ho máš", tak to je alibismus. V tomhle případě nejde o názor na věc, ale útok.<br />
<br />
Snažím se sama u sebe něco dělat, věci jako:<b> vyvarovat</b> <b>se </b>rychlých <b>soudů</b>, <b>kritika </b>věci <b>pouze pokud </b>o ní něco <b>vím </b>a podobně. Dost mi to zjednodušilo život. Na mých blízkých mi záleží.<br />
Protože jsem naivní a hloupá, tak mi záleží i na mých ne tak blízkých, ba dokonce cizích. Takže když někoho zraním, ať už fyzicky, nebo psychicky, tak mě to patřičně mrzí. Kéž by to tak měl každý. Chtěla bych, aby se <i>ZaKaždouCenuUpřímní </i>zamysleli nad tím co říkají a co to páchá. A bylo by boží, kdyby se <i>Zraňovaní </i>ozvali. Ač se to zdá pravděpodobné, nebo ne, <i>Upřímní </i>často ani neví, že někoho ranili.<br />
<br />Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5485128694607135563.post-71235924707346829052013-02-04T15:59:00.000+01:002013-02-04T15:59:45.568+01:00Několik větNe nebojte se. Nebude to provolání odpůrcům režimu, ani nic prudce intelektuálního (no, i když o tom by se polemizovat). Toto bude několik vět, které se mi vryly do paměti za několik posledních dní a myslím, že měly být někde zaznamenány. Jedná se o prohlášení týkající se různých odvětví.<br /><br />K pozitivnímu myšlení:<br />Nemusíte být sluníčkoví, abyste byli šťastní.<br /><br />K drbům:<br />Já nejsem drbna, jenom nemám rád, když lidé kolem mě nemají aktuální informace.<br /><br />K emancipaci:<br />Když si někdo zaslouží přes hubu, a ty mu přes hubu dáš, ať je to chlap nebo ženská. Tak to je emancipace.<br /><br />Ke vzrušení:<br />Chceš vidět jak jí přes látku stojí bradavky? Vezmi ji na operu.Maria Dusováhttp://www.blogger.com/profile/06945192487409717538noreply@blogger.com1